Česko - Slovensko 18.4.2012

6. srpna 2012 v 12:35 | Vaga
Zase, jako před rokem s Kanadou, to vyšlo na středu! Tentokrát jsem neměla tak dlouho a tak bylo vše ok( až na informatiku). Sranda taky byla, že předprodej začal v osm hodin ráno a já tak na matematice surfila po netu a objednávala lístky pro mě s Karol a Miší s Terkou.

(Míša se prostě odmítala fotit...Zato Terka bez problému!:D)

Karol, moje spolusedící, která bydlí na intru, všechno usnadnila, takže jsme si veškeré úpravy vlasů a obličeje udělaly právě na intru. K nám domů jsme jely jenom pro dresy a vstupenky. Opět si autobusář dělal srandu a na celý autobus se zeptal " my dneska hrajeme?". Před kyslíkárnou jsme dostaly takové ty nalepovací vlaječky na xicht (konečně jsem to nemusela kreslit!). Měly jsme lístky přímo za plexi, takže super.
Me Rambo

Rozbruslovali se opět na druhé straně hale, než jsme seděly, ale prošly jsme to vnitřkem, takže bez problémů. Opět se hledala moje ovečka- Průcha. Když jsem udělala pár fotek právě Petra, chtěla jsem se na ně podívat, když do mě začala Karol šťouchat a říkat, ať se podívám před sebe. Odbyla jsem jí tím, že se dívám na fotky. Jenže ona zase, abych dělala. Přímo přede mnou stál Průcha! A tak foťák jel zase naplno. Jenže do toho mi volala Miší, kde jakože jsem, že ona už je dávno v hale. Mávala jsem na ní, až mi ruka upadla, ale ona si mě nevšimla. Vlastně až pak, ale to už bylo pozdě. Moc vtipný bylo, jak všude psali, že se pojedou český a slovenský hity, ale když nastupovali naši, halou zněl song od Green Day. Ono vlastně za celý zápas zahráli asi tak pět českých a pět slovenských písniček, jinak nic.
Z těch fotek si můžu složit film, jak mi jel foťák

Vždycky, když se něco písklo, ať už to bylo cokoliv, odjel slovenský brankář směrem k nám a nahodil takový pohled, jako by nás chtěl zabít. (Taky tě zdravíme :-) ). Když se přes český kotel vytáhl plakát, "Přečo som vždy za čechom", začalo se na ledě přituhovat. Samozřejmě, že i když mají celé kluziště k dispozici, musel pan Starosta přišpendlit na plexi Průchu přímo předemou, ale uplně přímo. Začala jsem tam řvát, že mu ještě něco udělají a dala jsem tak Karol a Miší důvod se mi smát pokaždý, když do Petra jenom šťouchli.

(prej postavení hráče v brankovišti.. ti teda nevim, ale podle mě tam Péťa teda leží, no :D)
Každej v kotli dostal balónky českých barev. I my jsme je nafoukly a mávaly kolem sebe, jenže pak to všechny omrzelo a začali na balónky skákat a různě je propichovat, takže bordel jak v tanku a zvuk jak na střelnici.
Vzhůru k výškám

Zápas jsme s přehledem vyhráli a tak jsme mohly vesele odejít. Kam jinam, než před jejich hotel. Opět jsem s sebou táhla šálu SKA. Tentokrát tam ale byl i Kuba Štěpánek a tak byla šance na podpis hned 2x. Čekali jsme tam až do deseti! Jenže, každý tesař se někdy utne a my si hotel spletly. Takže jsme smutně odjely domů. (ten pravý hotel byl o blok dál...)
Petíno Nedvědíno

Asi dva týdny na to jsme se vrátily na místo činu a pánové měli zrovna po tréninku, takže akorát vycházeli. Stály jsme od sebe asi tak půl metru a kolem nás milion metrů místa, jenže ne, pan Plekanec si to musel projít přímo mezi náma a ještě se po mně podíval, že si Karol myslela, že se zdravíme. No, než jsme se rozhoupaly, utekl nám směrem na bus. Asi jel 158 do Čakovic. Pak vyšel i Krejčí a další hvězdy, ale Průcha za boha ne! (Možná měl štěstí, protože bych ho tou šálou už musela uškrtit). Radši jsme si šly sednout do Harfy na mojito. (Který stejně neměli, protože neměli mátu :D)
Good bye my lover :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.