SKA v Havlíčkově Brodě

6. srpna 2012 v 12:35 | Vaga

Řekněme, že jsme výlet za pivem zamaskovaly hokejem...

No tak tohle je totálně, ale totálně pasé. Ráno jsem byla vždycky na rehabilitaci a modlila se, ať už jsem zase u těch svejch kluků z Ruska. Ranní trénink bylo takový leháro, pohoda a klídek. Ale hlavně taky orosené plexi a mlha, že by se dala krájet. (Jednou si dokonce Árty boucháním na mantinel vyžádal zapnutí větráku ).
Hra na nejmenší části kluziště

Ale zase výhoda bylo to, že na ranní trénink skoro vůbec nikdo nechodil. Takže jsem je vlastně měla sama pro sebe :D. Po ranním tréninku šli vždycky běhat kolečka kolem rybníku. Šance na odchytávání hráčů právě nastala. A tak to začalo. Moje ruština musela být pro ně fakt vtipná, protože na každýho, na kterýho jsem promluvila se okamžitě začal usmívat. No.. Fotila jsem se s nima po jednom, ale pak jsem zkusila vyfotit se s pořádně velkou skupinou. No je nás tam sedm (Jako trpaslíků, jen bez Sněhurky).. Mělo nás být jenom šest, protože pan Průcha neměl čas se fotit (vlatně ani jsem nejevila zájem..). Jenže pak se na tu fotku stejně připekl a ke všemu si stoupl za mě. Neměla jsem to srdce ho vystrčit z fotky. (Prostě pořád v tom něco je.. Sice se mezi náma nevedlo zrovna nejlíp, ale už to jde zase nahoru :-) )
Sedm statečných

Jakmile vylezl Kuba Štěpánek, hop, cvak a už byla fotka. Zbytek jsem nechala jít a počkala si na ně až se vrátí z trenalu. Nejvíc jsem střežila na Žeňu Artuchina. Když šel, okamžitě jsem k němu skočila a žadonila o fotku. Jeho Davaj ( Pojď) mi zní v hlavě do teď. Jenže to by nebyl Dmitri Kalinin, aby neudělal nějakej fórek, a tak když jsem se fotila s Žeňou, dělal mu parohy. Každopádně pak šel do šatny. (Sakra chlapče spolupracuj, taky jsem chtěla fotku!). Pak už jsem ho nesehnala. Odešla jsem do hospody na oběd, protože jsem byla hladová jak vlk. Pak přišla Wolfi a my mohly jít na odpolední trénink (tu cestu do Billy pro pivo nepočítám :D). No ze začátku zase bylo kuličky vidět, díky mlze (nenávidím tyhle stadiony).
Levitace

Pak hráli modří proti bělouškům. Samozřejmě bílej Árty srazil modrýho Průchu (v tu chvíli mi to vůbec nevadilo). Vždycky, když dali modří gól a Árty byl zrovna na ledě, sekl zlostně hokejkou do mantinelu. Ale zase když dali bělásci gól, jeho radost vyčarovala na tváři úsměv snad každýmu. Díky Árty za ten puk!
Orosené pívo znám.. V tomhle případě asi plexi

Pak se jezdívaly mašinky (nebo jak to říct..). No, Afinogenov to prostě stagnoval a když se mělo jet pozadu, jel si po svém - tedy popředu. Když vedl Árty tu svoji skupinku, podjely mu brusle a vysekal se. Nechtěl se zvedat a mám takový pocit, že si i udělal něco s rukou. No, byl prostě pak takovej.. Naštvanej..
Modelka

Nejlepší bylo, že když začal Sergej (oficiální fotograf SKA) fotit, šly jsme na záchod nebo pro kafe. :D Moc vtipný taky bylo, že jakmile měli pánové chvilku času, okamžitě se začali dívat do diváků (bylo nás tam 5 :DD). Nebo když Říha kreslil po tý svý tabuli a vysvětlovat, co budou dělat. Vždycky bylo slyšet jenom "Da":D. Nutno říct, že tam na zimáku byla fakt velká kosa ( jo, když je někdo zvyklý na teplo z kyslíkárny...).
Chodí pešek okolo (Říha :D)

Šla i pára od pusy. Venku +30, ale my na zimáku v bundách. Už chápu, proč se lidi na nás divně dívali, když jsme šli po městě a v ruce jsme měly bundu.. Po fotkách, který jsme s Wolfi s Brodě udělaly jsem se rozhodla, že si začínám šetřit na zrcadlovku, protože tohle je fakt kvalita fuj, fuj! A ty Kalinine, ještě máme nevyřízený účty, takže počkej v říjnu!:D
Béééérani duc
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.